Číslování a stránkování podle ČSN ISO 690
V dnešním příspěvku se opět zaměříme na zápis údajů v bibliografických citacích vytvořených podle ČSN ISO 690, a to na číslování a stránkování.
Bibliografická citace by měla identifikovat přesně tu část jednotky, na kterou odkazuje. V citaci uvádíme výrazy, které jsou ve zdroji uvedeny. Řadíme je od největšího celku k nejmenšímu, tedy svazek/ročník – číslo – stránky. Příslušné zkratky uvádíme v jazyce dokumentu kromě označení stránek, kde uvádíme zkratku podle toho, v jakém jazyce píšeme text – český text = české s.
Příklad: vol. 15, no. 1, s. 122–138
roč. 25, č. 2, s. 36–39
U seriálových publikací je možné použít i zkracování, tedy vynechat pojmy „svazek“ a termíny pro menší části a uvést pouze čísla. V tom případě se čísla odlišují typograficky, číslo svazku se píše tučně a číslo části, v případě potřeby, v kulatých závorkách.
Příklad: 5(2), 34-45 tedy roč. 5, č. 2, s. 34-45
Je jedno pro kterou z těchto dvou variant se rozhodnete, ale v textu je nutné vybranou variantu použít u všech bibliografických citací.
Celkový počet stran, tedy počet stran celého dokumentu, je dle normy nepovinný údaj, stránkování je povinným údajem. Pouze při citování části díla – článek v periodiku, příspěvek ve sborníku apod., kdy uvádíme povinně rozsah stran příspěvku. V odkazech v textu pak konkrétní citovanou stranu.
Markéta Kytnerová, 2021-05-11