V dnešním příspěvku si představíme a vysvětlíme další druhy plagiátorství a navážeme tak na předchozí příspěvek.
Vylepšování literatury
Jak už název napovídá, autor při psaní doplní seznam použité literatury o díla renomovaných autorů a zkrácené citace rozmístí různě do textu. Tento druh plagiátorství poukazuje na nízkou kvalitu práce a neschopnost autora pracovat s odbornou literaturou.
Necitování v textu
Při psaní odborného textu je třeba v textu odlišit vlastní myšlenky od cizích. K tomuto účelu slouží odkazy v textu na použitou literaturu. Pokud je ovšem uveden pouze seznam použitých zdrojů a chybí odkazy v textu, nelze ověřit, zda jsou převzaté pasáže správně interpretovány a především, odkud konkrétně pochází.
Citáty bez uvozovek
V případě doslovného převzetí textu je třeba uvést citát v uvozovkách a uvést odkaz. V případě, že opomeneme uvozovky, tak není jasné, kde citovaná pasáž začíná. Jedná se spíše o technikou záležitost a méně závažný druh plagiátorství.
Nedohledatelný zdroj
Jde o situaci, kdy citujeme zdroj, který neexistuje. Může se jednat o úmyslně vymyšlený neexistující zdroj kvůli vylepšení seznamu literatury, nebo jen neúmyslný překlep v bibliografické citaci, který znemožní dohledat citovaný dokument.
Zneužití autocitací
Autocitace je situace, kdy autor cituje svá dříve vydaná díla. Problém s autocitacemi nastává ve chvíli, kdy autor cituje svá díla bez zjevné souvislosti k novému textu. Většinou se tak děje za účelem navýšení vlastní citovanosti, které má vliv při hodnocení vědy a výzkumu a následné přerozdělování financí. V akademickém prostředí je však zneužívání autocitací vnímáno velmi negativně.
Markéta Kytnerová, 2020-02-26